Ticháčková Tereza
vila Indonesie
Propojení mého návrhu s indonéskou vernakulární architekturou
Při tvorbě návrhu vily jsem se inspirovala tradiční vernakulární architekturou Indonésie, která je úzce spojená s přírodou, lokálními materiály a kulturními principy. Objekt je situován na břehu řeky a částečně i nad vodní hladinou. Inspirovala mě právě kultura ostrovní Indonésie, kde voda odjakživa hrála významnou roli. Typologicky mě ovlivnily především domy na kůlech (rumah panggung), které jsou typické svou vyvýšenou konstrukci chránící stavbu před vlhkostí, záplavami a přehříváním. Další inspirací byly i domy Bajau, které jsou umístěny přímo nad vodní hladinou a přístupné z lodí. Tato přímá vazba na řeku či moře mi přišla zajímavá, proto se stala jedním ze základních principů mého návrhu.
Tvarosloví a střechy
Střešní design mého návrhu vychází z tvarů Rumah Gadang (Sumatra) a Tongkonan (Sulawesi) – domů s dramaticky zakřivenými střechami, které odrážejí přirozený pohyb, symboliku býčích rohů a dynamiku života. Tyto prvky jsem zjednodušila do čistých, organických tvarů, které se opakují v celé kompozici. Tvar střechy se zároveň zrcadlí i v dolní úrovni vily.
Voda jako součást konceptu
Voda v projektu neplní jen estetickou funkci, ale je plnohodnotnou součástí života vily. Inspirací mi byly balijské osady, které se často staví v harmonii s vodou – ať už jsou to rýžová pole, řeky nebo mořské pobřeží. Vila má dvojí přístup – jak z pevniny, tak z vody, což umožňuje příjezd například malou tradiční lodičkou (jukung), typickou pro Bali.
Prostorové uspořádání a otevřenost
Stejně jako balijské pavilony je vila sestavena jako systém vzájemně propojených, částečně otevřených prostorů, které reagují na okolní klima – umožňují přirozené větrání, světlo i výhledy. Na střechy je možné vystoupat po schodišti – vzniká tak další úroveň pobytu, místo pro odpočinek, pozorování přírody nebo setkávání. Tento prvek zároveň symbolicky navazuje na balijské střechy s ceremoniální funkcí a silným propojením s nebem.
Materiály a barevnost
Návrh vychází z tradičních dřevěných staveb Indonésie, pracuji ale s inovativní technologií 3D tisku, který umožňuje tvarově svobodné řešení i v náročných klimatických podmínkách. Stavba je navržena z materiálu na bázi dřeva, který kombinuje dřevěný prach s biopolymerem, díky čemuž si zachovává texturu a charakter dřeva, ale zároveň získává vyšší odolnost vůči vlhkosti a stárnutí. Tato syntéza tradičního materiálu a současné technologie vytváří nový přístup k vernakulární architektuře.
Závěr
Můj návrh je současnou interpretací tradičních hodnot, které indonéská architektura nese už po staletí: respekt k přírodě, funkčnost, estetika, duchovno i komunitní život. Věřím, že i v moderní architektuře má takový přístup své místo – a právě v kombinaci s vernakulárními principy vznikají stavby, které nejen vypadají krásně, ale hlavně dávají smysl.
ročník 1. Bc.