Klimešová Petra
taneční bunkr
V bývalé industriální čtvrti, kde po továrně zůstala tichá pro
hlubeň, ožívá nové kulturní útočiště - bunkr. Tento prostor,
otevřený a zároveň chráněný, se stává místem, kde tan
ec není jen pohybem, ale i cestou objevování a hledání.
V dialogu mezi architektem, tanečníkem a studentem
současného tance vznikají dvě stavby: scéna, vrytá
do paměti místa, jež nabízí prostor pro setkání s
divákem, a taneční škola, soustava komorních studií.
Prostory, interagující s člověkem a člověk s prostorem
Návrh hledá, jak tento typ prostoru vytvářet, sloužící tělu a
zároveň nesoucí krásu – v proporci, světle a tichu mezi kroky.
Projekt je situován do pražské čtvrti Vysočany, konkrétně do ulice Kolbenova, kde se v minulosti nacházel rozsáhlý průmyslový areál. Tato lokalita, dříve spojená především s těžkým průmyslem a strojírenstvím, dnes prochází výraznou transformací. Část areálu je již přetvořena pro nové funkce – převážně obytné a administrativní – zatímco jiné fragmenty původní zástavby postupně mizí. Pro svůj architektonický návrh jsem si zvolila parcelu, na které dříve stála výrobní hala. Po jejím odstranění zůstala v terénu zřetelná prohlubeň – jakýsi otisk minulosti, který se rozhodně nejedná pouze o fyzickou nerovnost, ale o symbolickou vrstvu místa. Tento pozůstatek vnímám jako silný výchozí bod návrhu.
Zvolená prohlubeň se stává základem konceptu – místem, které nabízí možnost úniku od každodenního ruchu města. Díky svému zapuštění pod úroveň okolního terénu vytváří přirozeně izolovaný prostor, jenž vybízí k jinému způsobu vnímání. Architektonicky je tento moment využit jako nástroj pro vytvoření atmosféry odstupu a ponoření – prostor se otevírá dovnitř, nikoli navenek. Navržený objekt tak není pouze formálním zásahem do pozemku, ale přímou reakcí na specifickou topografii, paměť místa a jeho proměnlivou identitu. Využití původní jámy nepředstavuje jen recyklaci materiální struktury, ale také reinterpretaci historické vrstvy prostřednictvím soudobé architektury.
ročník 2. Bc.