Katedra architektury - Burda Ondřej

Burda Ondřej

Vzhůru k výškám

Projekt experimentální vertikální sportovní věže vychází ze základního architektonického tématu – prostoru. Právě prostor je tím, co lze na architektuře fyzicky zakusit, co utváří přímou tělesnou zkušenost uživatele. Tato zkušenost je surovým materiálem každé stavby. Koncept projektu je jednoduchý. Každý sport a každá pohybová aktivita mají své přesně definované prostorové nároky – minimální šířku, délku i světlou výšku. Tyto základní, nezbytné prostory se stávají výchozím bodem návrhu a jsou vrstveny nad sebe do vertikální struktury, která reaguje na nedostatek místa v současném městském prostředí. Navržená budova je určena do lokalit s omezenou možností horizontálního rozvoje, kde je nutné stavět do výšky. Věž je proto koncipována jako univerzální objekt, který není vázán na konkrétní město, ale může fungovat jako obecný model vertikální sportovní infrastruktury. Součástí návrhu jsou veřejně přístupné terasy, vyhlídky a kavárna, které rozšiřují využití objektu i mimo samotné sportovní aktivity. Tyto prostory podporují setkávání různých skupin uživatelů a přispívají k živé atmosféře budovy. Projekt tak usiluje o vytvoření sportovního centra s maximálním podílem otevřených a veřejných prostorů, které podporují sociální interakci a propojují sport s každodenním městským životem.
Stavba je navržena jako železobetonová monolitická konstrukce. Beton je zvolen jako základní materiál nejen z hlediska statiky, trvanlivosti a bezpečnosti, ale především pro svůj architektonický a výrazový potenciál. Umožňuje vytvoření jednolitého, kompaktního celku, ve kterém je konstrukce zároveň nositelem architektonického výrazu.
Hmotové řešení objektu vychází z jednoduché, elementární struktury – jednotlivé objemy jsou vrstveny nad sebou do vertikální kompozice připomínající soustavu krabic. Tato záměrná trivialita formy zdůrazňuje čitelnost konceptu a umožňuje vnímat budovu jako monolitickou hmotu. Monolitičnost stavby je zdůrazněna i řešením fasády, která je pojata jako jednolitý obal bez hierarchizace jednotlivých podlaží. Fasáda z asfaltových pásů potlačuje měřítko a zdůrazňuje celkovou hmotu objektu. Budova tak nepůsobí jako součet pater, ale jako jediný vertikální monolit, ve kterém je vnitřní členění čitelné především zevnitř.

ročník 2. Ing. Arch.